Září 2008

Dialog před svatbou:

20. září 2008 v 16:26
ONA:ou: ahoooj!
ON: nooo konečně!
ONA: chceš, abych odešla?
ON: ne, ne, ti hrabe? už jen ta představa je hrozná!
ONA: miluješ mě?
ON: samozřejmě, celé dny a noci!
ONA: a podvedl jsi mě už někdy?
ON: ne, nikdy, proč se tak hloupě ptáš?
ONA: a budeš mě líbat?
ON: jasně, při každý příležitosti!
ONA: a byl bys schopný mě někdy > praštit?
ON: si se zbláznila, vždyť víš, jaký jsem!
ONA: můžu ti důvěřovat?
ON: ano
ONA: miláčku Dialog pár let po svatbě: přečti si to zespoda nahoru

je to moc pěkný a smutný

20. září 2008 v 16:22
Bylo jednou slepé děvče, které nenávidělo sebe a celý svět za to, že nemůže nic vidět. Měla vrozenou vadu očí a nikdy nic a nikoho neviděla. Každého nesnášela, až na svého chlapce. On byl stále s ní, ve všem jí ochotně pomáhal. Jednou mu řekla, že kdyby někdy mohla vidět, hned by se za něho vdala. Stalo se jednoho dne, že se konečně, po dlouhé době našel dárce, který jí mohl dát nemocnou část očí. A tak se těšila, že konečně uvidí svět a taky svého přítele. Chlapec se jí hned po operaci přišel zeptat, jestli si ho vezme. Dívka se usmála, ale když otevřela své "nové" oči a uviděla ho, byla v šoku. I on byl slepý. Začala přemýšlet o svém životě a nakonec slepého chlapce odmítla. Ten smutně odešel, z očí mu tekly slzy. Po pár dnech jí přišel dopis. Byl od něho. Chlapec jí děkoval za všechny krásné chvíle, které spolu prožili. Na konci dopisu stálo "A dej prosím pozor na moje oči".....

Tohle si musíte přečíst

20. září 2008 v 16:20
Ještě před pár hodinami byla venku s nejlepšíma kámoškama a se skvělýma klukama a skvěle se bavila. Teď ale sedí v pokoji, bloudí po netu a píše těm jediným dvou lidem, kteří jsou zrovna na icq. Vzpomíná na chvíle, kdy si psali. S tim bezvadnym klukem, s kterym si tak rozuměla. Co když ho viděla už naposledy??? Co když se už nikdy neozve??? Ale proč??? Vždyť si přece tak rozuměli, tak proč jí přestal psát??? Proč si vymazal její číslo z mobilu??? Kde je chyba??? Takový a spousty dalších otázek jí vrtá hlavou. Ale už se rozhodla. Je kolem jedenácté hodiny večer a její rodiče šli spát. Do batohu sbalila pár věcí, ještě v rychlosti napsala rodičům dopis, aby o ní neměli strach, že se brzy vrátí a že je v bezpečí, otevřela okno a vyhlídla ven. Podívala se na oblohu, na které nebyla vidět jediná hvězda. Vylezla z okna ven a vydala se na místo, kde ho naposledy viděla, kde s nim naposledy mluvila. Byla to pouze lavička. Ale teď už nebyla v tom krásnym, sluncem prosvícenym parku. Byla schovaná ve tmě. Nikde nikdo nebyl. Sedla si na ní a v hlavě se jí vybavovalo všechno co před několika hodinami tady prožili. Jak se všichni smáli. Vybavovalo se jí každý slovo. Každej pohled.Najednou začalo pršet. Schoulila se do klubíčka a studené kapky vody, které byly stejně smutné jako ona na ní lehce dopadávali. Po chvíli pršet přestalo a obloha byla celá posetá hvězdami. Oblečení měla uplně promočené od deště a oči zaplavené slzami a bolestí. Začali se jí pomalu zavírat a usnula. Probudil jí až známí hlas. Otevřela oči a uviděla toho kluka. Ptal se jí, co tam dělá, ale ona mu neodpověděla. Sbalila si do batohu deku a chystala se beze slova odejít. Chytil jí za ruku a začal: "Já…vždycky ses mi hrozně líbila a už od prvního okamžiku jsem se do tebe zamiloval, ale včera…" . Vzpomněla si na včerejšek, jak flirtoval s její nejlepší kamarádkou a ona mu to pohledy oplácela. Rozeběhla se pryč. Nevěděla kam běží, ale ten kluk běžel stále za ní. Chtěla běžet přes koleje, než však stihl říct "STŮJ" , vlak jí srazil k zemi. Držel jí v náruči a slzy padaly na její mrtvé tělo. Poprvé a naposledy políbil její úzké rty. Chvíli před tím jí chtěl říct, že včera s tou její kámoškou to nebylo myšleno vážně. Chtěl jí všechno vysvětlit, ale bylo pozdě. Nikdy jí neřekne "MILUJU TĚ" , stejně jako ona to neřekne jemu. Další den ráno toho kluka našli mrtvého na kolejích, kde zemřela ona. Miloval jí tak moc, že bez ní nedokázal dál žít…

Tenhle příběh jsem našla na jednom blogu a nemohla jsem ho sem prostě nedat...

20. září 2008 v 16:17
Všude bylo vedro k zalknutí, jen na hřbitově byl chlad. Za vysokou zdí, až v rohu hřbitova byl hrob, jehož náhrobek upoutával pozornost lidí, kteří občas zašli na samý konec hřbitova s touhou najít něco zvláštního. Z náhrobku vyzařovala tvář dívky, která byla v té době, která náležela této fotografii, velmi šťastná. Její úsměv byl tak krásný. Před hrobem stál chlapec a smutně se díval na náhrobek, jenž měl ve svém záhlaví citát: ,,Kdeko-li budeš, budeš-li poslouchat, najdeš mě vedle". Tomu chlapci mohlo být tak 18 let. Stál tam ve stínu lip, v ruce držel kytici krásných kopretin. Hladil je a na ruce mu chvílemi padaly slzy. Já tam stála v pozadí s trochou zvědavosti a pozorovala jsem ho. Stál tam snad už tři hodiny, ani jednou se neotočil, ani jednouse nepodíval jinam, než na tvář té dívky. Přistoupila jsem blíž, abych mu viděla do tváře. Uviděl mě a and by mě ani nevnímal, kdybych na něj nepromluvila. Byl hezký a mně se zdálo, že jsem snad hezčího kluka nikdy neviděla.Bylo divné, že takový kluk naní teď někde na koupališti, kde by byl určitě obklopen spoustou dívek, že tu stojí a padají mu slzy. Když jsem se mu podívala na rty, uviděla jsem, že si s někým povídá,ale nikdo tu nebyl. Až po chvíli jsem si uvědomila, že slova, která vypouští přes rty jsou určena někomu, kdo už na věky spí. Byla to slova pro tu neobyčejně krásnou dívku. Šeptal něco, ale já mu nerozuměla. Až po chvíli vzlyk zesílil a on šeptal: ,,Proč jsi mi odešla?" V té chvíli bych se nejraději ztratila a nebyla toho svědkem. Poté položil květiny na hrob, otevřel lucerničku a zapálil svíčku. Vyndal z kapsy kapesník, otřel si oči a zahlédl mně. Na chvíli se zastavil a svýma krásnýma očima se na mě podíval. Byl to pohled velice smutný, ale měl sametově měkký hlas. ,,Ahoj, něco potřebuješ?" promluvil na mě. Nezmohla jsem se ani na slovo. Zeptal se mě znovu a v tom jsem se rozbrečela. Šel ke mně, řekl, ať nebrečím, že život je zlý. Dovedl mě k lavičce a půjčil mi kapesník. Byla to hrozná chvíle. ,,Promiň, já nechtěla," řekla jsem. ,,To nic," řekl a začal mi vyprávět svůj příběh. ,,Jmenovala se Klárka. Začali jsme spolu chodit. Poznali jsme se u kamaráda na oslavě. Líbila se mi a tak jsem šel pro ni, abychom si zatancovali. A pak jsem ji pozval na drink. Připadala mi jako bohyně, kterou mi někdo musel seslat. Povídali jsme si spolu a pak jsem ji doprovodil domů. Druhý den jsme spolu byli na koupališti, kde jsem se také poprvé líbali. Potom nastolo mnoho nádherných dnů. Po půl roce jsme spolu poprvé spali. Chodili jsme si na proti ke škole. Jen jednou jsme se spolu pohídali, netrvalo to však dlouho, po hodině jsme byli zase spolu. Chodili jsme spolu do kina i do divadla, téměř jsme se od sebe nehnuli. Naše parta nám říkala ,,snoubenci"." Když mi Martin o tom všem vyprávěl, bylo mi zase do breku. Nedovedla jsem udržet slzy, brečela jsem a brečel i on. Kvetoucí lípy a stromy kolem byly jedinými svědky naší rozmluvy. Jeho oči měli takový divný smutek a žal, jaký jsem ještě nikdy neviděla. Bylo zvláštní, vidět brečet kluka. ,,Když jí bylo 17, chodili jsme spolu právě rok. Oslavovali jsme to s kamarády na chatě rodičů a potom jsme se šli koupat. Bylo nádherné se spolu ve vodě milovat a potom celou budoucnost. Ráno kámoši odjeli a my zůstali sami. Udělali jsme si slavnostní snídani v trávě a v té chvíli jsem byl nejšťastnější člověk na světě." Když dokončoval vyprávění, zpomaloval věty a oči se mu zalévaly slzama. Potom začal vyprávět ten smutný den... ,,Bylo právě takové vedro jako je dnes a my se rozhodly, že si vyjedeme do přírody. Jeli jsme k nádhernému jezeru kousek od nás, kde nikdo většinou není. A i dnes jsme tu byli sami. Klárka byla ten den nádherná. Měla úplně nové šaty a vlasy krásně rozevláté. Byl jsem šťastný... Večer se blížil a my jsme se rozhodli jít si zatancovat na ples. Lidé se po nás dívali a říkali, jaký jsme nádherný pár. Když zábava skončila, jeli jsme domů každý jiným autem. Naposledy jsme se políbili, objali a každý jel svou cestou. Přišel jsem domů a šel spát. Uprostřed noci mi zvonil telefon, do nemocnice přivezli težce zraněnou dívku, která si přeje, abych tam přijel. Celou dobu jsem utíkal, ani nevím, jak jsem tam doběhl. Otevírali mi dveře a dívali se na mě utrápeně. Doběhl jsem do jejího pokoje. Okolo postele seděli rodiče. V jejích očích byl pohled, na který nikdy nezapomenu. Řekla mi: ,,Nechce se mi umírat, ale musí to být." Pak se obrátila na rodiče a tichým hlasem, který ji byl tak cizí, řekla: ,,Za všechno, co jste pro mě udělali, vám dekuju". Držel jsem ji za ruku a ona hlasem, který se těžce nesl pokojem, řekla: ,,Moc tě miluji a nechce se mi od tebe. Dones mi někdy kopretinya nenechávej můj hrob prázdný. Navždy tě budu milovat. Měla jsem vás všechny moc ráda, rodiče, tebe, jediného v mém životě." Potom usnula a my jsem museli odejít. Její mamka se zhroutila a její táta se zalitýma očima slazama ji podpíral. Já vyběhl ven, začali mi téct slzy. Najednou jsem byl sám. Chtěl jsem umřít. Dávali ji jen malou naději. Celou noc jsem prochodil a nevěděl, zda ještě žije.Svítalo a nastával nový den, ale mě bylo moc divně. Zemřela brzy ráno na vnitřní krvácení. Naposledy mně dovolili podívat se na ni a pak ji odvezli. Stál jsem tam na chodbě a tekly mi slzy jako hrachy. Nechtěl jsem věřit, že moje jediná zemřela a že už ji nikdy nepolíbím, nepohladím, neobejmu... Celý měsíc jsem potom nikam nechodil. Vykašlal jsem se na školu, na všechno a stále jsem se vracel na ta místa, kde jsem byli spolu šťastní. Bylo mně všechno úplně jedno, každý den jsem stál u jejího hrobu a vyčítal si, že jsem ji nechal jet samotnou. Kdyby jela se mnou, tak by se jí nic nestalo. Narazil do nich opilý řidič. A těď už rok chodím sem den co den. Nechci se bavit s lidmi, ty jsi první, s kým mluvím. Nevím ,ale cítím, že ty jsi jediná, kdo mi rozumí. Nech si ale všechno pro sebe, prosím! Lidi jsou zlí. Nikdy už nechci s žádnou holkou chodit. Tak a teď běž a nech mě tu samotného." S těmito slovy se se mnou rozloučil a já cítila, jak se propadám někam hluboko a nechce se mi zpět. Jak je ten život nespravedlivý! Ještě několikrát jsem se s ním viděla. Potom odešel na vojnu a psali jsme si. Zůstali jsme přátelé, jezdili na výlety, ale nik´dy nás nenapadlo, že bychom spolu mohli žít. Tak uplynul čas a Martin má teď na hrobě každý den kytici kopretin jen ode mě. Je to právě měsíc, co se zabil v autě. Všichni mu říkali ,,sebevrah", ale jen já jsem věděla, proč to udělal. Bylo to pro něho vysvobození. Všude je vedro, jen na hřbitově je chlad, který je protkán žilkama bolesti. Sedím pod rozkvetlou lípou a v ruce držím kopretiny. Oni tu leží vedle sebe a jsou stále spolu. A tak tu sedím a povídám si s nimi - jsou tu se mnou...

životopis-johnny depp

19. září 2008 v 10:36
Datum narození: 9. června 1963Místo narození: Owensboro (Kentucky, USA)Znamení zvěrokruhu: BlíženciCelé jméno: John Christopher Depp IIŽivotopis: Johnny Depp se narodil 9. června 1963 Betty Sue Palmerové a Johnu Deppovi v USA. Jeho babička byla indiánka z kmene Cherokee a v žilách mu koluje také irská a německá krev. Po smrti dědečka našel otec práci v Kalifornii. Během tohoto období se rodina stěhovala z místa na místo, často bydlela v motelu. Toto těžké období překonával uléváním, od dvanácti kouřením, pitím a drogami. Johhny Depp má dvě starší sestry Christi a Debbie a staršího bratra Danyho. Sestry jsou nyní jeho osobní asistentky a bratr scénáristou. Johhnyho velkým koníčkem je hudba a hra na kytaru. Působil ve skupinách P a The Kids, která dělala na koncertech předskokana Igi Popovi. Právě kvůli hudbě opustil v šestnácti studium na střední škole. Ve dvaceti se Johnny oženil s Lori Allisonovou, ale jejich manželství nevydrželo a o pár let později se rozvedli. Lori jej však seznámila se svým přitelem Nicolasem Cagem, který mu pomohl do filmového světa a roli ve filmu Noční můra z Elm Street. Depp bral v té době hraní jako zdroj peněz pro muzikantskou kariéru v The Kids. Kapela se však záhy rozešla. Po několika dalších filmech jej producenti Foxu obsadili do seriálu Jumping Street 21, kde hrál mladého policejního detektiva Toma Hansona, který je tajně nasazován do škol, kde má vyšetřovat zločiny. Johnny se stal idolem fanynek (hlavně kvůli svému vzhledu). Po skončení Jumping Street 21 přijal roli ve filmu Střihoruký Edward, kde si zahrál nepříliš pohledného umělého člověka. Ve filmu What´s Eating Gilbert Grape? si zahrál roli maloměstského chlapce, který se snaží uniknout, ale je psychicky připoután ke svému retardovanému bratru (Leonardo di Caprio). Další excelentí roli zahrál ve filmu režiséra Jima Jarmusche Mrtvý muž (Dead man) o Williamu Blakeovi v prostředí Divokého Západu. Naposledy jsme jej mohli vidět ve filmu Piráti z Karibiku. Zahrál si i v Once Upon A Time In Mexico, což je volné dokončení trilogie El Mariachi a Desperado s Antonio Banderas jako nájemných vrahem. I přes své nesporné herecké kvality nemá kromě několika nominací na Zlatý glóbus žádnou hereckou cenu. Delší vztah prožil s herečkou Winonou Ryderovou (Střihoruký Edward), Jennifer Greyovou z Hříšného tance nebo modelkou Keith Mossovou. Již několik let žije s francouzskou herečkou a zpěvačkou Vanessou Paradis. Má s ní dvě děti: dcerku Lily-Rose Melody Deppovou (narozena 27. května 1999) a syna Jacka Johna Christophera Deppa III (narozen 9. dubna 2002). Pokud právě nenatáčí, pobývá nejčastěji se svou přítelkyní v jižní Francii, Paříži nebo Los Angeles. Johhny Depp je známý množsvím tetování. Na pravém bicepsu má nápis Wino Forever (po rozchodu nechal část odstranit), na levém obrácený trojúhelník, přes srdce nápis Lili-Rose, na pravém předloktí Jack a symbol letícího ptáka.

životopis hilary duff

19. září 2008 v 9:55
Hilary Duff od pěti let navštěvovala balet a po dvou letech se dostala do známého tanečního klubu The Nutcracker (u nás známý jako Louskáček). Později začala hrát v reklamách a v jedenácti letech uspěla v konkurzu na film "Casper Meets Wendy (Casper a Wendy)", který ji pomohl ke slávě a úspěchu. Potom hrála jen maličké role - například v Chicago Hope, ale ve třinácti uspěla v konkurzu na TV seriál Lizzie McGuire kde si zahrála spolu s její sestrou Haylie . Američani si tento seriál zamilovali (a s ním samozřejmě i Hilary). V pár dílech dokonce i zpívala, a protože to nebylo vůbec špatné, rozhodla se, že bude i zpěvačka. A tak vlastně vzniklo její první CD Santa Claus Lane, později nazpívala i některé písně na soundrack k seriálu Lizzie McGuire. To už Hilary znala celá Amerika, takže se není co divit, že ji režiséři začali obsazovat do filmů jako o závod. Po filmu "Casper Meets Wendy (Casper a Wendy)" následovaly filmy "Agent Cody Banks" a "Cadeth Kelly (Kadetka Kelly)". Potom skončilo natáčení seriálu Lizzie McGuire, a tak se produkce rozhodla natočit film "The Lizzie McGuire Movie (Italské prázdniny)", čímž seriál Lizzie McGuire nadobro zpečetili. Mimochodem také nazpívala tři písničky pro Walta Disneye - The Tiki Tiki Tiki Room, Circle Of Life a se svou sestrou Haylií Duff nazpívala singl k filmu Lady & Tramp - The Siamese Cat song a také nazpívala písničky na soundtracky téměř ke všem filmům, ve kterých si zahrála. Hilary dokonce za film získala cenu za nejlepší teenagerovskou roli roku. Potom si založila vlastní skupinu a začala se zpěvu věnovat naplno. Na konci roku 2003 jí vyšlo již druhé a více úspěšné album Metamorphosis a také byla nečekaně vydána deska Most Wanted, což byl takový souhrn nejhránějších písní, včetně nějakých novinek a bonusů, natáčela film "Cheaper by the Dozen (Dvanáct do tuctu)", v dubnu 2004 vyhrála cenu za nejlepší zpěvačku roku na Kids ChoiceAwards. Tím Hilaryina kariéra rozhodně nekončí. V roce 2004 se v kinech objevily její další filmy - "A Cindrella Story (Moderní Popelka)" a "Raise Your Voice (Nikdy to nevzdávej)"a taky se na pultech objevilo nové CD - Hilary Duff, se kterým Hilary zaznamenala velký úspěch. 1. ledna vyšel film "Human nature (Slez ze stromu)", dále následovalo pokračování filmu "Cheaper by the Dozen 2 (Dvanáct do tuctu 2)" a také film "The Perfect Man (Pan Božský)". V roce 2006 si Hilary na chvíli dala "pohov" a natočila pouze film "Material Girls (Holky v balíku)", ve kterém si zahrála se svou starší sestrou Hayli Duff a také vydala CD 4EVER Hilary Duff, což byla výběrovka jejich hitů a spousta remixů. V roce 2007 je Hilary už zase pilná jako včelička. Namluvila v kresleném filmu kočku Sunshine Goodness. Dále natočila film "War. INC.", ve kterém si zahrála popovou hvězdu. Sotva skončilo natáčení filmu War.Inc vrhla se na další a to Safety Glass. Vydala album Dignity s veleúspěšnými singly With Love a Stranger, které burcují americké hitparády a které se naprosto liší od jejich předešlých alb - je spíš v tanečním stylu a také jeho limitovanou edici, která obsahuje i videoklipy. Její další novinkou (nejedná se ale o řadové album) je CD Unlimited, jenž obsahuje písně, které Hilary na svá alba nepoužila... Hilary taky hrála ve filmu Saffety Glass a Greta. Hilary má také svojí modní značku Stuff by Hilary Duff Pod touto značkou navrhuje oblečení pro teenagery, ale také pro barbínky. Dále šperky, boty, parfémy, ložní oblečení...

životopis hannah montana

19. září 2008 v 9:51
Datum narození: 23.11.1992, Místo narození: Franklin, Tennessee, USA
Miley Cyrus se pravým jménem jmenuje Destiny Hope Cyrus. Když byla malá táta ji říkal Smiley (Smíšek) a později se ze Smiley stalo Miley a to už od té doby zůstalo. Miley je dcerou zpěváka Billiho Roye Cyruse. Už od malička se objevovala v různých reklamách. Největší zlom ovšem nastal, když vyhrála casting na hlavní roli do seriálu Hannah Montana, který je v produkci Disney. Je o mladé 14-leté středočkolačce, která je populární zpěvačkou a hvězdou. To ovšem nikdo neví, protože vystupuje s blonďatou parukou a jménem Hannah Montana a ve škole je to zase jen obyčejná holka. Nikdo neví, že vede 2 životy kromě její rodiny a kamarádů. Z Miley se stala hvězda. V seriálu hraje dokonce se svým tátou, který je také jejím managerem. Miley Cyrus vydala už 2 hudební CD s písničkami, které si sama píše nebo, které jí píše táta. Písničky se použili také jako soundtrack k Hannah Montana. Hannah Montana vyšlo i na DVD a stal se z toho fenomén. V lednu 2008 se do kin dostal 3-D film Hannah Montana Concert. Miley Cyrus má před sebou jistě slibnou kariéru ..

Smutný, ale pěkný

19. září 2008 v 9:07
Sice se to objevuje na hodně blogách, ale mě se to líbí a myslim, že stojí za to, to sem dát.